Supernatural.....21. kapitola

5. ledna 2014 v 16:05 | Tissa |  Supernatural

Nemůžu uvěřit, že jsem dneska napsala přes tři stránky textu. Už mě z toho pěkně bolí oči, tak doufám, že to oceníte i tímhle velkým spožděním. :)



Několikrát jsem zamrkala, abych samu sebe přesvědčila, že to není jen zlá noční můra. Bohužel, jedním štípnutím do paže jsem uvěřila, že Christian stojící přede mnou, není jen výplod mé bujné fantazie.
Udělala jsem krok stranou ve snaze ho obejít, ale on mi jedním pohybem zatarasil cestu. "Dovolíš?" zeptala jsem se s přísným pohledem. Nejspíš jsem už měla strachu plný zuby a bylo načase, postavit se mu čelem.
Christian nevypadal, že by býval ustoupil. "Je to důležitý."
"Nemám čas. Můj odvoz nečekaně zmizel, takže musím stihnout autobus." náhlý úprk Annie ale rozhodně nebyla jen náhoda. Uvědomovala jsme si, že to byla jeho práce. A i přesto, že jsem moc dobře věděla, že kdyby došlo na nejhorší, neměla bych šanci, utéct mu, volila jsem poněkud troufalý tón. "Takže kdybys mi laskavě uhnul z cesty, byla bych ti vděčná."
Pevný stisk Christianovy ruky mě přinutil zastavit. Ani jsem nezkoušela trhnout paží, bylo mi jasné, že by to bylo naprosto zbytečné. "Svezu tě."
Odfrkla jsem si. "Ne, díky."
Samozřejmě, že mě ani nenapadlo, lézt k němu do auta, a vůbec s ním kamkoli chodit, ale taky jsem si uvědomovala, že pro něj není problém, mě donutit. Možná jsem měla nadpřirozenou superkinetickou sílu, ale dokud jsem ji nedokázala použít, nepředstavovala jsme pro něj žádný problém.
Udělal přesně to, co jsem od něho očekávala. Dřív, než jsem vůbec stihla otočit hlavu nebo alespoň zavřít oči, s hlubokým pohledem mi řekl: "Uděláme si výlet autem. Nebudeš nic namítat a budeš tak laskává, že uděláš všechno, o co tě požádám."
Ačkoli to bylo naprosto proti mé vůli a moc dobře jsem si uvědomovala, že s ním nechci strávit ani minutu svého času, bez otálení jsme se rozešla k jeho černému Jeepu a nastoupila na straně spolujezdce.
"Připoutej se." Řekl, jakmile dovřel dveře.
Neodpustila jsem si hořký smích. Přišlo mi to absurdní, ale i přesto mi ruce automaticky vystřelily k bezpečnostnímu pásu. S ironickým pohledem jsem Christianovi pak řekla: "Vážně to je nutný?"
Neodpověděl, nastartoval a vyjel z parkoviště. Napojili jsme se na hlavní silnici, ale po pár metrech sjeli na polní cestu. "Kam jedeme?" zeptala jsem se.
"Na výlet." Odpověděl stroze. "Můžeš tomu říkat rande, jestli chceš."
Pohlédla jsem z okýnka. "Po opuštěné cestě?"
Pootočil hlavu, rty v koutcích zakroucené nahoru a v očích své dětské já. "Mám dost vytříbený vkus, co se tajných schůzek týče." Jízlivý jako vždy. Přes to, jaký k sobě se Sasukem cítili odpor, v jistých věcech se ani trochu nelišili.
Celou dobu jsem myslela jen na možnost úniku. Ještě se ani nezačalo stmívat, takže jsem přesně viděla, kudy projíždíme. Snažila jsem si zapamatovat záchytné body, abych později trefila domů. Ale až to tu polije tma, nepomůže mi ani má fotografická paměť.
Pohnula jsem hlavou mírně doleva a periferním viděním zkontrolovala Christiana. Pohled nespustil od silnice a tvářil se neobvykle vážně. Podívala jsem se stejným směrem, ale jediné, co jsem viděla, byly kapky vody narážející do předního skla a kmitající stěrače. Kdy začalo pršet?
Brzy jsme zastavili někde na kraji lesa. "Tak jak to bude probíhat?" zeptala jsem se a pohledem přejela po jeho mohutné paži tahající za ruční brzdu. S takovými svaly by neměl problém, rozdrtit mi krk.
Zatvářil se zmateně. "Co jako?"
"Moje smrt nebo cokoli, co se mnou chystáš provést."
S unaveným povzdychem si promnul oči. Pak klidným hlasem řekl: "Kotě, nehodlám tě zabít ani žádným jiným sobě prospěšným způsobem zneuctít tvé tělo. Nehledě na to, jak silně mě to láká, mám svou důstojnost a poznám, kdy má dívka zájem a kdy ne." Koutky se mu zvedly ve stejný okamžik, kdy mé tváře nabraly barvu růží.
"Uvolni se." Řekl bavící se mým výrazem.
"Nezlehčuj to." Ohradila jsem se, neustále se snažíc vystoupit, ale ne a ne donutit tělo se hnout. Jak bych taky mohla? Byla jsem pod absolutní vládou Christianovy pevné vůle. Po pár neúspěšných pokusech o sebemenší pohyb, jsem do mozku přestala vysílat signály o pohybu a poraženě jsme zavřela oči. S téměř plačtivým hlasem jsem se obrátila zpět na Christiana. "Proč mi to děláš?"
"Co jako?"
"Ničíš mi život."
Vyšvihnuté obočí a překvapený výraz mi úplně postačily, abych postřehla jeho zaskočení. "Co, že dělám?" Zeptal se až přehnaně zřetelně.
"Sasuke říkal…"
Na pažích mi naskočila husí kůže, když se vedle mě znenadání rozesmál. "Málem bych zapomněl na syndrom věrného psa."
"Co tím jako myslíš?" zamračila jsem se, absolutně nechápající, kam tím směřuje.
"Tím myslím, že kdyby Sasuke řekl, že Slunce je vlastně kopeček vanilkové zmrzliny, věřila bys tomu. K tvé smůle ti musím říct, že všechno, co Sasuke vypustí z pusy, se automaticky nestává doloženým faktem. Má totiž ve zvyku vynechávat podstatné věci, zejména když jde o tebe."
Christián se zničehonic objevil na druhé straně auta a otevíral mi dveře. Se svraštěným obočím a výrazem malého dítěte jsem vystoupila. Okamžitě mě zasáhly ledové kapičky vody, ale taky závan čerstvého vzduchu. Ať už jsme byli kdekoliv, čistota ovzduší tu byla o osmdesát procent větší než doma v Courtlandu.
"Jak to myslíš?" dožadovala jsem se odpovědi.
Christian ale zakroutil hlavou. "Tady ne. Poslouchají nás." Řekl a bez dalšího vysvětlování mě táhl za sebou lesní cestou. V obklopení hustými stromy a s přibývajícím deštěm se denní světlo kolem nás pomalu vytrácelo, až se nakonec změnilo v šero.
Zdržela jsem se veškerých komentářů až do doby, než se před námi zčistajasna objevila dřevěná chalupa. Nohy mi samým překvapením zastavily na místě.
Podívala jsem se na Chritiana. Automaticky mě totiž napadlo, že náhlé objevení téhle podezřelé stavby je jeho práce. A taky že ano.
Dovnitř jsme vstoupily hlavními dveřmi, které s pohybem zavrzaly. Stejně jako venek ani interiér nevypadal zrovna přepychově. Místnost byla tmavá i přesto, že se s naším příchodem okamžitě rozhořel krb. Kolem krbu stála dvě křesla a před nimi na pohled nestabilní stolek postrádající jakékoli prostírání. Uprostřed podlahy se válel starý perský koberec, který vzhledem k okolí působil opravdu směšně. Na stěně vyselo pár oprášených obrázků, které představovaly jedinou výzdobu. Děsivosti tohoto místa neubíraly ani děravé závěsy propouštějící tak dovnitř jen zlomky denního svitu.
Zůstala jsem stát za prahem, ale Christian pokračoval dál dveřmi do kuchyně. Několikrát jsem se rozhlédla kolem sebe, než se mé tělo se samo pohnulo a následovalo Christiana. Našla jsem ho u kuchyňského pultu s hrnečky čaje před ním. "Sladíš?" zeptal se mě.
Bokem jsem se opřela o skřínku s plastovou deskou a se zdvihnutým obočím na něj zůstala zmateně koukat.
"Takže ano." Vydedukoval si z mého postoje a nečekaně se trefil.
S posměchem jsem zakroutila hlavou nad jeho nepatřičným chováním. "Nejsem tady kvůli čaji, Chrisi." Vlastně bych tu nebyla vůbec, kdyby to záleželo na mně.
"Jsi tu, abychom si promluvili, ale předpokládal jsem, že to uděláme na společenské úrovni."
Protočila jsem oči. Celé tohle divadlo bylo trapné. Když se chtěl chovat jako gentleman, mohl začít tím, že mě nebude ovlivňovat a děsit k smrti. Nicméně, odpustila jsem si další poznámky, jelikož jsem vědělo, že by to vedlo jen k dalším a dalším neshodám, a já tu opravdu chtěla strávit co nejméně času.
Z kabelky se mi ozval vyzváněcí tón mého telefonu. Z displeje na mě blikalo Sasukeho jméno. Představa, že bych mu měla vysvětlovat, co se děje (pokud by mě Christian vůbec nechal), mě znepokojila natolik, že jsem hovor raději odmítla.
Nebyl by to Christian, kdyby nevyužil příležitosti a nepopíchl mě svými slovy. "První hádka?"
Beze slova a s nulovou snahou o komunikaci, jsem sama prošla dveřmi zpátky do obývacího pokoje - dalo-li se tomu tak říkat - a sedla si do jednoho z křesel. Bylo ještě více nepohodlné, než jsem odhadovala, že bude. Pohled jsem zapíchla do Christiana nesoucího dva hrnky čaje a řekla: "Chtěl jsi se mnou mluvit, tak poslouchám."
On se s úsměvem na tváři pohodlně opřel a jediné, co následovalo, bylo upnuté zírání na mou maličkost.
Povzdychla jsem si, nervózně si pohrávající s nehty. "Fajn, začnu já. Co je tohle za místo?"
Pokrčil rameny. "Asi jediné místo ve Virginii, kde si můžeme promluvit, bez toho aniž by nás poslouchali."
"Kdo? Sasuke?"
"Taky. Ale spousta dalších jako jsem já, kteří by mohli slídit kolem."
Vyděšeně jsem vytřeštila oči. "Je vás tu víc?"
"Nemáš ani ponětí jak moc."
Chvíli jsem zaraženě pozorovala koberec přede mnou a představovala si, kolik takových lidí jsem už potkala, bez toho aniž bych si uvědomila, o koho se jedná. Mohla to být Emily ze sociálky nebo trenér Jenkins. Kdokoliv, koho jsem si myslela, že znám, mohl být zároveň i můj nepřítel.
"Co tu děláte? Chci říct, nepatříte do pekla nebo do něčeho takového?"
Christiana má slova pobavila. "Ano, většina z nás v pekle žije a slouží jeho vládci, ale pak jsou tu tací, kteří se jen tak volně potulují po světě a utíkají před spravedlností. A právě ti představují největší nebezpečí, protože se na ně nevztahují žádná pravidla."
Peklo jsem si představovala různě, ale nikdy ne jako místo, kde se ctí nějaké zákony. "Jaká pravidla?"
"Kotě, nepředstavuj si to jako ohnivou jámu plnou neandrtálců. V pekle totiž funguje určitá hierarchie. Nemůžeš si dělat, co se ti zlíbí, za své chování neseš zodpovědnost. Pokud by ses rozhodl ignorovat stanovená nařízení, obrátíš proti sobě celé peklo. A věř mi, že není nic horšího, než strach z následků. Protože jakmile se jednou rozhodneš jet na vlastní pěst a peklo tě dostihne - a věř mi, že se tak nakonec vždycky stane - čeká tě nejhorší možný osud."
Nasucho jsem polkla. Co když je Sasuke taky jeden z těch, kteří prchají a schovávají se? Podívala jsem se na Christiana, zorničky zúžené obavami. Ihned pochopil. "I Sasuke by se měl mít na pozoru."
"On.."
Christian zakroutil hlavu. "Sasuke je padlý anděl, takže i on měl v pekle své místo. Všichni, kdo přejdou dobrovolně na druhou stranu, ho mají."
"Měl?"
Nestíhala jsem vstřebávat všechno, co se mi tu Christian snažil vysvětlit. Měla jsem plnou hlavu Sasukeho a jeho možné minulosti. Nikdy jsem se ho na ní neptala, protože jsem věřila, že s tím za mnou jednoho dne přijde sám. Možná jsem měla.
"Před několika lety utekl. Od té doby po něm peklo jde. Ale do nedávna ho nechávalo být, stačilo, že peklu obstarává duše v závodech a hazardu. Nevěřila bys, co všechno jsou lidé schopní vsadit." Poslední věta mě zamrazila na zádech. Věděla jsem, že Sasuke není žádný svatoušek, ale nenapadlo mě, že ničí životy nevinným lidem, jen aby zachránil ten svůj. "Pak ses objevila ty a duší začalo ubývat. Asi si dokážeš odvodit, jaký následek to mělo."
Rukama jsem si unaveně promnula spánky. Po chvíli hlubokého mlčení jsem se opět obrátila na Christiana. "A předtím, než utekl…" odmlčela jsem se, protože jsem si nebyla jistá, že zvládnu doříct větu a nerozbrečet se. "co dělal?"
"To samé, co já." Odpověděl bez váhání.
Něco uvnitř mě poskočilo. "Pracoval s tebou?" Až po vyslovení slova pracoval, mi došla absurdnost jeho významu v tomto kontextu. Démon přece není druh zaměstnání.
Christian zakroutil hlavou. "Ne přímo, ale specializoval se na stejný obor."
Musel si dělat srandu. Mluvil o tom jako o dobře placené práci. S prázdným výrazem jsem se zahleděla do země. "Jak se proboha někdo může živit tím, že je zlý?"
Pokrčením rameny mi Christian dal jasně najevo, že k tomu má odlišný postoj. "Stejně, jako se někdo živí tím, že je dobrý."
Chytla jsem se za hlavu. Přemlouvala jsem samu sebe, abych nezačala hysterčin, ale zároveň jsme potřebovala vědět víc. Takže po hlubokém nádechu a výdechu, jsem pokračovala. "Říkal jsi, že Sasuke dělal to samé, co ty." Christian přikývl. "A podle toho, co říkal Sasuke, tvým úkolem bylo, svést mě na stranu zla a aktivovat tak moje schopnosti."
"Víceméně."
"To znamená, že i Sasuke dělal to samé někomu jinému?"
"Dokonce jsi měla tu čest ji poznat osobně."
Hrklo ve mně. "Naomi?"
Christian kývl hlavou.
Okamžitě se mi vybavily články z internetu, které jsem tenkrát četla v knihovně. "Panebože," dala jsem si pět a pět dohromady. Byla to pravda, všechno, co jsem ten den zjistila. Žádné špatné datum nebo shoda náhod, ale fakt. Sasuke byl skutečně Naomin spolužák, kontroloval ji, stejně jako Christian kontroloval mně. Teď už mi to všechno dává smysl. "ten výbuch v laboratoři…"
"Ten den aktivovala svou sílu a vznikl výboj, ten zapříčinil ten oheň."
"Ona," podívala jsem se na Christiana, v očích panika. "ona je to samé, co já."
Dočkala jsem se souhlasného kývnutí hlavou. "Schopnosti nejsou to jediné, co vás spojuje."
"Jak to myslíš?" Zamračila jsem se, protože jsem si byla jistá, že horší zjištění mě už nečeká. Mýlila jsem se.
"Mezi démony a anděly panují už po staletí rozepře, ale nikdy naše vztahy nebyly tak napjaté, jako jsou poslední desítky let. Všichni cítíme, že se schyluje k válce, která jeden druh navždycky vyhladí. A aby se tomu tak v našem případě nestalo, sahá Lucifer po těch nejkrajnějších plánech - tvoří armádu svých vlastních potomků."
"A jak to souvisí se mnou?"
Věnoval mi dlouhý pohled, než začal znovu mluvit. A už z něj jsem měla vyčíst, že v tom všem hraji větší roli, než jsem si myslela. "Kotě, vy jste ta armáda."
Chvíli trvalo, než jsem si tu větu přebrala slovo po slově a uvědomila si její význam. Konečný závěr byl explodující. "Ne." Okamžitě jsem tu stupiditu zavrhla. Během okamžiku jsem stála na nohách a mávala rukama ve vzduchu, snažíce se tak Christiana za každou cenu přesvědčit o své pravdě. "Mými rodiči jsou James a Sophie Fosterovi."
Christian stál vmžiku přede mnou. Udělala jsem krok zpět. "Ano, to jsou tvoji náhradní rodiče a zároveň dobří přátelé tvé skutečné matky. Ujali se tě poté, co zemřela."
Znovu jsem splašeně zakroutila hlavou. "Lžeš!"
"Tvoje biologická matka - Lucy Walterová - se upsala ďáblu, a výměnou za její duši, jí bylo slíbeno, že toho ďábla v tobě potlačí." Christian se odmlčel a já mezitím popadla dech. "Okolnosti ale byly silnější, než kouzlo Lillith."
Lillith… V paměti jsem brzy našla její jméno. Byla to ta rudovlasá žena z mého snu. Vzpomněla jsem si i na blonďatou ženu, jejich úmluvu a její mrtvé tělo. V hrudním koši jsem ucítila pichlavou bolest, jakmile jsem si uvědomila, jistou spojitost s mými nočními můrami. Selhávající kolena zapříčinila, že jsem se zakolíbala dozadu a bývala bych spadla na zem, nebýt Christianova postřehu a rychlé reakce.
"Je mi to líto Sak, ale tvá matka byla svedena Luciferem. To proto máš zvláštní schopnosti. Proto je ve tvém životě tolik zla." Řekl mi.
Tohle je jen zlý sen, musí být. Chalupa se zachvěla a já hned věděla, proč. Emoce mě opět ovládaly. "Já… musím jít na čerství vzduch." Vytrhla jsem se mu a zmizela hlavními dveřmi.
Sedla jsem si na schod přede dveřmi a s hlavou svěšenou mezi koleny a absolutně ignorující déšť, jsem se snažila zklidnit natolik, abych chalupu za sebou omylem nepřestěhovala na měsíc. Zároveň jsme doufala, že se co nevidět probudím zpocená na své posteli po další noční můře.
Nechtěla jsem tomu věřit, ale všechno dávalo smysl. Zapadalo to do sebe. Sny o ženě, která měla představovat mou pravou mámu, ďáblici Lillith a té dohodě. Pak jsou tu mé nadpřirozené schopnosti a všechna ta temná aura kolem. Sasukeho a Naomin příběh a fakt, že je to vlastně z poloviny má sestra.
Zadívala jsem se do lesa. Bylo to zvláštní. Teď, když všechno dávalo smysl, jsem byla ještě zmatenější než předtím. Znát pravdu nestojí za nic.
Poté, co mi Christian věnoval pár minut o samotě, se objevil vedle mě. "Jak se cítíš?" zeptal se.
Krátce jsem se na něj podívala, ale pak jsem se opět vrátila k pozorování jehličnatých stromů a tmavých stínů, které vytvářely. "Jak myslíš?"
Periferním viděním jsem viděla, že kývl hlavou. "Kotě," s oslovením mi stiskl ruku, čímž si získal mou pozornost. "jen chci, abys věděla, že všechno, co jsem ti udělal, jsem dělal jen proto, že jsem musel. Nikdy jsem neměl v úmyslu, ublížit ti."
Odpověděla jsem pevným stiskem a lehounce se usmála, ačkoli mi do smíchu vůbec nebylo.
"Pojď, odvezu tě domů." Pomalu se zvedl a pak pomohl i mě.
"Domů." Zopakovala jsem tiše. A i přesto, jak absurdní mi to přišlo, i tak jsem Christiana následovala.
Celou cestu autem jsem mlčky seděla a pozorovala svůj vlastní odraz v okně. Jsem tohle vůbec já? Bylo mi do pláče, ale zároveň jsem byla tak naštvaná, že jsem brečet ani nedokázala. Všechno v mém životě byla lež. Můj život byl lež. Lidi, které jsem znala, věci, které jsem dělala, to jsem nebyla já. A nejhorší na tom byl fakt, že se mi nikdo kromě Christiana neobtěžoval říct pravdu. Byla jsem připravená nenávidět každého, kdo to přede mnou tajil.
Veškeré mé odhodlání ale zmizelo v okamžiku, kdy Christian zastavil na příjezdové cestě. Odepnula jsem si bezpečnostní pás, ale zůstávala dál sedět.
"Já to nedokážu." Usoudila jsem. "Nezvládnu předstírat, že jsou moje rodina."
Christian vypnul motor a tělem se natočil na mě. "Ale oni jsou tvoje rodina."
Podívala jsem se do okna. V kuchyni se svítilo, takže babička ještě nespala. Podívala jsem se na hodinky, ukazovaly půl desátou. Určitě trnula strachy, kde jsem.
"Měla bys jít dovnitř, jinak zavolá policii."
Chris měl pravdu, skutečně toho byla schopná. Ještě na chvíli jsem se na něj otočila. "Děkuju, že jsi mi řekl pravdu."
U Christiana nebylo zvykem, aby uhýbal od očního kontaktu, ale tentokrát to udělal. Cítil se provinile? "To bylo to nejmenší, co jsem pro tebe mohl udělat."
Usmála jsem se na něj a vystoupila z auta.
"Ty, Kotě," volal na mě zpoza staženého okýnka. "uvolni se." S pobaveným výrazem okýnko opět zavřel.
Zakoulela jsem očima a s kabelkou v ruce se rozešla ke dveřím.
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mikeira Mikeira | 5. ledna 2014 v 17:17 | Reagovat

Ty hvězdičky mi pijou krev, zase mi to uteklo o tu poslední polovinu :-/. No nic, díl byl fakt perfektní!! Fakt se těším na další.. :D

2 Reina Kana Reina Kana | 5. ledna 2014 v 17:32 | Reagovat

Hustý tenhle díl byl asi nejlepší podle mě, sice tam chyběl Sasuke ale začínám věřit že Christian je lepší jak on :D super fakt jako těším se na další :)

3 Dollxynka Dollxynka | 5. ledna 2014 v 19:04 | Reagovat

Díl  je lahoda vážně se ti povedl :) Musím říct že si užívám klídeček od sasukeho nemůže být přece všude :) No a konečně se nám to vyjasnilo, Luciferovo dítě taky bomba :) moc se těším na další díl :)

4 Willow Willow | 5. ledna 2014 v 20:06 | Reagovat

Luciferova dcérka hej?? :D :D :D :D Toto som nečakala a fakt ma zaujímalo, ako záhadu tohoto všetkého objasníš, lebo si sa pekne domotala a už som myslela, že bude nemožné vysvetliť to. Ale verila som ti! :D
ÁÁ! :D Som už hovorila, že milujem Christiana? :D Sasuke je Sasuke, tu nie je o čom, ale Christian je borec :3 Aj po udalostiach čo sa tam stali mi vždy prišlo, že on je tu ten dobrý, Sasuke viac pasuje na temnú stranu. 8-)
Akože nie že by som teraz išla mať blbé kecy, ale môžem povedať, že keby už Sasuke mal zaplatiť za svoje hriechy konečnou smrťou a zmiznúť z povrchu zemského naveky, tak by mi nevadilo ChrisSaku :-P Ja som SasuSaku forever, dúfam, že táto poviedka je tiež.. prajem si SasuSaku ale len hovorím, že by mi to neprekážalo :3 Milujem Christianovo "kotě" :3 :3 :3 Je pre mňa najsympatickejšia postava v tejto poviedke a to už je čo povedať, keď v nej vystupuje Sasuke. Chris sa v tejto kapitole zachoval úžasne a tým mi jeho mienku o ňom len utvrdil ♥ Poklona zaňho! ♥
UF, som zvedavá ako to teraz bude medzi Sasukem a Sakurou. Na budúcu kapitolu sa teším asi tak, ako som sa netešila ešte na žiadnu, bo ma to fakt zaujíma a som nedočkavá :/ Ako sa k sebe budú správať Sasuke a Naomi? Sakura a Sasuke? Naomi a Sakura?? :D :D :D :D :D Och, prosím ťa bože, dodaj Tisske viac času a chuti do písania, lebo sa zbláznim! :D Urobila si ma závislou, ale nemám ti to za zlé ! :3 Nechaj oddýchnuť očká a z toho, že táto kapitola meškala si nič nerob, pretože si myslím, že tu ti to nik nebude vyčítať, keď si ju prečíta. To sa proste nedá a treba chápať, že nežiješ len pre blog a napísať niečo také dokonalé dá prácu.
Ďakujem, spríjemnila si mi deň! :3
(a ak sa tento koment zase odošle stokrát, tak sorry 8-O blbne to tu maximálne)

5 Maya Maya | 5. ledna 2014 v 20:10 | Reagovat

Páni .... parádní díl .... nemám slov :) ...těším se na pokračovaní :)

6 jaja-chan jaja-chan | 6. ledna 2014 v 8:54 | Reagovat

Luxus, luxus, luxus.. to je nejlepsi poctenicko :3

7 Darja Darja | 6. ledna 2014 v 15:46 | Reagovat

OMG byla jsem tak šťastná, když jsem zaregistrovala novej díl :-D !!
100% Spokojenost ;-)
Uáá a teď bych si měla udělat protokol na laborky, jinak už si další díl nepřečtu :D

8 Satuka Satuka | 6. ledna 2014 v 19:29 | Reagovat

Úžasný díl, jsem teda napnutá k prasknutí. :-D Jsem zvědavá, jak se to posune dál, je to skvělá povídka (možná až ďábelsky skvělá :-D ) :D

9 Kagome7 Kagome7 | 6. ledna 2014 v 22:27 | Reagovat

úžasný, úžasný, úžasný....naprosto fantastický díl. moc se mi líbil...dlouho se čeká, ale o to víc se těším na další díly. aspoň nesedím pořád u pc, ale jen asi tak 10x kontroluji, zda tu není další díleček...díky za tvou úžasnou fantazii :-) :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

10 Reira Reira | 7. ledna 2014 v 1:30 | Reagovat

Čo povedať každý nový diel je viac a viac úžasnejší :) :) Najlepšie by to bolo spojiť do jednej knihy :) radosť čítať :)

11 Anne Anne | Web | 7. ledna 2014 v 13:31 | Reagovat

Vážně úžasná povídka, už se těším na další díleček a je jedno jak dlouho budu muset čekat, čím dýl, tím víc se na něj těším a užívám si ho :)

12 Weja Weja | 7. ledna 2014 v 18:32 | Reagovat

Krásna kapitola! ;-) A Chris tentokrát svojím správaním prekvapil. :-) Hneď je človeku milší. :D Som ale inak naozaj zvedavá, ako sa bude dej vyvíjať ďalej! Perfektnééé!!! ;-)  :-)

13 dakyra dakyra | 7. ledna 2014 v 18:58 | Reagovat

héj.. úžasný díl..:D ... Luciferova dcera?  ...dobře ty...:D už se těším na další..:D

14 nena nena | 7. ledna 2014 v 19:22 | Reagovat

tak to bolo ozajne skvele!!! :D  o tom Luciferovi to bolo len same prekvapenie, nikdy by ma nieco take nenapadlo. ze tam nebol Sasuke sa mi vlastne aj celkom pacilo, mam pocit ze keby tam bol tak by to celu tu atmosferu "hovorenia pravdy"  mozno aj mierne skazilo. To ze je Sasuke tajnostkar vsetci vieme a Christian ukazal teraz svoju dobru stranku (ktoru by mozno ani nemal mat ze :D ) dufajme ze sa tym nie je nejaky skryty umysel :D .. kazdopadne, bola som milo prekvapena vsetkym co sa udialo, tento dielik bol jednoducho fantasticky! inak sa to popisat ani neda :D velmi sa tesim na pokracovanie, pevne verim ze bude rozhovor so Sasukem, a mozno dufam aj v mensie vzplanutie Rosemarynych schopnosti pri Sasukem.. (za take tajnosti by si zasluzil mensi pohlavok) :D ale to je moj nazor, kazdopadne som tym chcela povedat ake pocity  ci obrazy to vo mne vyvolalo  :D   uzasneee! :-)  hrozne sa tesim na pokracovanie, na ktore si pockam  nech je to akokolvek dlho :)

15 BB20 BB20 | 10. ledna 2014 v 22:27 | Reagovat

Moc se omlouvám, že píši až teď! :-(
Každopádně, velké odhalení přišlo, vau. :-O
Děkuji. :-)

16 Natano-sama Natano-sama | 14. ledna 2014 v 22:39 | Reagovat

Dalo se očekávat že mne tento díl pohltí, stejně jako ty předešlé :) Jsem okouzlena a napružena ^^ Lilith, Sakura, Satan a Sasuke?..... <3 <3 mno proč ne tuhle myšlenku si živě představuji před očima *.* (v holywoodském obsazení) :-D

17 Khaculinka Khaculinka | 15. ledna 2014 v 20:04 | Reagovat

No snad to bude pravda a ne jenom nějaký trik od Christiána a pak bodne Rose (Saky) kudlu do zad :-/ :-D sice tady nebyl Sasuke, ale i tak to bylo moc pěkný :-) prožívala jsem to a při zjištění, že je -možná- Rose dcera Satana nebo (Lucifera jak chcete :-D) se mi zastavilo srdce :-D no ne doslova, ale naštvalo mě to :-D přeci jenom si kvůli těm dvěma vytrpěla už taky hodně :-/ :-) těším se na další dílek :-) snad přibude, co nejdříve :-P

18 Cherry Cherry | E-mail | 16. ledna 2014 v 21:28 | Reagovat

Já tuhle povídku úplně žeru.Fakt.Jenom čekám až tam bude nějaký to napětí se Sakurou a Sasukem :D *Just love it. :-D

19 Natano-sama Natano-sama | 20. ledna 2014 v 20:07 | Reagovat

Zvláštní je, že prvně Christian strašně ovlivňuje jejího bráchu (jak vysvětloval Sasuke), aby bral drogy a tahá ho po hospodách a ona mu to všechno takhlenc zobe z ruky a ještě se s ním cítí v "bezpečí"...... no pozor jako :P

20 Bella Bella | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 21:35 | Reagovat

Jsem trochu zmatená. Nevím, jestli chci, aby to, co říkal Christian byla pravda, ale zase mi to dává smysl. Každopádně jsi mě vtáhla opět úplně do příběhu. Bylo to napsané dokonale jako vždy. Těším se na další díl ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama